Varhany poutního kostela na Chlumku v Luži

Na kůru poutního kostela Panny Marie na Chlumku v luži se dochoval velmi zajímavý nástroj, patrně jediné známé dílo varhanáře Jana Josefa Hermana z Chrudimi. Varhany jsou na východočeské poměry poměrně atypickým dílem, a to jak dispozičně (v podstatě velké rozložené „ripieno“), tak i stavebně – spíše odpovídají moravskému věžovému typu – manuálová část v zábradlí, pedál dělený do dvou těles po stranách okna u zdi závěru kostelní lodi. Velmi impozantní je řezbářské provedení skříně, hrací stůl je umístěn zezadu do postamentu, měchová soustava je na zvláštní konstrukci nad varhaníkem. Nástroj v minulosti prodělal více změn, z nichž některé nelze označit jinak než za velmi nešťastné. Ke konci 20. století byl jeho stav již velmi špatný a zvuk i díky dispozičním zásahům značně neuspokojivý.

Na varhaníka pak hledí svatá Cecilie z olejomalby, která je mezi varhanickou a varhanářskou obcí poměrně známá, protože byla dokonce i leckde publikována, ale málokdo ví, že její originál je třeba hledat právě zde. 

Restaurování varhan a jejich navrácení do stavu podle dochovaných smluv provedl pod vedením Petra Koukala Rudolf Valenta, který restaurovaný nástroj předal v létě roku 2011.

Z dnešních hledisek je pozoruhodné mimořádně hluboké ladění (390 Hz) a „dvojlomená“ oktáva v pedálu – manuály mají klasickou lomenou oktávu. V pedálu jsou dělené též klávesy tónů cis 1 a dis1, přičemž zadní (horní) část klávesy patří tónu o oktávu hlubšímu (tedy Cis a Dis). Nástroj má tak kompletní chromatický pedál C – c1 (!). Obnova varhan poutního kostela v Luži je významnou událostí v oboru záchrany památných varhan u nás. 
Dispozice:

Tónový rozsah: C – c3 při lomené oktávě (manuál), C – c1 při dvojlomené oktávě (pedál). Manuálová spojka přetažením.